1435
Ambon
Pravoslavný weblog a listárna. Určeno pro osvětu a misii.
Zobrazení příspěvku č. 128: #
Administrátor
--- 1. 4. 2007
K Velkému půstu
Květná neděle
Antonij Surožský napsal, že je to neděle, jejímž tématem je nedorozumění. Židé vítali Ježíše Krista vjíždějícího na oslátku do Jerusalema. O pár dní později křičeli židé před Pilátem: „Ukřižuj ho, ukřižuj ho!“ Proč takový obrat? Co se změnilo?Když v den dnešního svátku židé vítají Ježíše Nazaretského s palmovými ratolestmi, oslavují jej jako Bohem slíbeného Mesiáše. Zpráva o vzkříšení Lazara se včera rozlétla jako blesk. Spolu s dalšími zázraky, které Ježíše vykonal dříve a pověsti o nich kolovaly po Izraeli, bylo vzkříšení čtyři dny mrtvého Lazara jasným důkazem, že zázračný muž z Nazareta je od dávna zaslíbený Mesiáš.
Jak uvítali židé svého Mesiáše? Tím, že ho provolávají za svého krále. A co od něho očekávají? Zaprvé - že vyžene Římany a zbaví židy jařma okupace. Zadruhé - že židy za pomoci Boží moci ustanoví za vládce nad světem a z Jerusalema budou kralovat celému lidstvu. Jinými slovy - od Mesiáše očekávali, že se svou Božskou mocí vstoupí do politiky - a to ve prospěch svého vyvoleného židovského národa.
A čeho se dočkali? Mesiáš nechce vstoupit do světské moci, naopak přichází, aby svůj lid z pod světského jha vyvedl: „Moje království není z tohoto světa.“
Židé jsou rozladěni, mnozí se cítí být zrazeni. Mesiáš, do něhož vkládali své tajné naděje, zklamal.
Hledíme-li sami na sebe -- nakolik je pro nás žádoucnější to, co je tělesné, než to, co je duchovní; nakolik dáváme své srdce do věcí světských ochotněji než do věcí nebeských; jak ochotně milujeme, co je dočasné, a málo milujeme, co je věčné; -- máme nějaké oprávnění k domněnce, že kdybychom byli na místě těch židů, o nichž vypráví evangelium, my bychom se zachovali jinak?
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.