Ambon
jer. Antonij z Rumburku
--- 1. 2. 2008
ad: zpravodajství
Kolikrát jsme již učinili zkušenost, že zpravodajství jakéhokoli média (v ČR) není zpravodajstvím, ale talkshow konkrétního zpravodajského týmu? Zkrátka, těžko lze změnit, že konkrétní zpravodajství nakonec vytvoří konkrétní (a u nás zpravidla naprosto bezbožní) lidé, kteří tam dají prostě to, "co se jim zrovna zdá". Mechanismy nápravy jsou těžkopádné a neúčinné.
Tak jsme mohli včera večer sledovat reportáže o nových policejních uniformách nebo o sněhové kalamitě v Číně. Důležitější zprávy si snad už ani nelze představit. Že je pro českého žurnalistu zesnutí nejvyššího představitele řecké církve něco naprosto nedůležitého, s tím se lze silou vůle vyrovnávat, ale že se z našich sdělovacích prostředků (jakýchkoli, nakolik jsem byl schopen sledovat) náš občan nedozví nic o třídenním státním smutku jedné ze země EU?
Pro mne osobně má celá věc jednu opravdu pikantní pointu. Během onoho třídenního státního smutku v Řecku se mi podařilo v našem zpravodajství zachytit jedinou zprávu s náboženským obsahem - 60 let po smrti Mahátmy Gándího byl jeho popel rozptýlen do oceánu. V relativně obšírné zprávě jsme se dověděli, že šlo o tradiční hinduistický obřad, který vykonala dcera velkého politika. Nu, možná se dočkáme přímého přenosu z pohřbu dalajlámy...
A mimochodem: sledoval jsem hodinové klání dvou uchazečů o úřad hlavy státu. Pominu již obligátní "folklórní" vložku jednoho z nich, kterou bych shrnul (jako původním povoláním ekolog a klimatolog) slovy, že Země je placatá. Ještě více mne zaujalo, že ani jeden z kandidátů nezmínil ve spojitosti s úřadem, o který se uchází, osobnost sv. Václava.
Někdy jsme tak "křesťanská" země, až to bolí. Doslova. Nechci vyhrožovat vlastnímu národu, ale Boží mlýny melou. Celkové chování tohoto nešťastného odpadlého národa přinese plody. A nebudou sladké.
Administrátor
--- 1. 2. 2008
Veřejnoprávní ČT událost v Řecku ignorovala
Zpravodajství České televize opět zklamalo
Díval jsem se večer po pohřbu vladyky Christodula na hlavní zpravodajství ČT Události. Pak jsem přemýšlel, proč pohřbu hlavy Řecké církve nevěnovali redaktoři naší veřejno-právní televize ani 5ti vteřinový šot... Místo toho se opět do mrtě rozpitvávaly žabomyší války na domácí politické scéně, dlouze se spekulovalo, jak se vyvíjí volební klání kdesi za Atlantikem (včetně přímého přenosu z USA rovnou do vysílání Událostí, který přinesl úžasně zajímavé zpravodajství ze sázkařské kanceláře - jaké sázky lidé uzavírají na vítěze voleb atd.
Dokázal bych pochopit, že ateističtí pracovníci zpravodajství nepovažovali pohřeb hlavního církevního představitele nějakého evropského státu za událost, o níž by měli Češi být informováni. Větší obtíže mi činí chápat, že neudělí žádnou pozornost ani takovému evropskému pohřbu, který je na úrovni pohřbu prezidenta. Nedokážu si však srovnat v hlavě, že námi placené redakci zpravodajství ujde společenská událost takového formátu, při které v zemi EU vyjdou do ulic desetitisíce lidí. To považuji za fatální ignoranci hlavního redaktora a jeho týmu.
Raději ani snad nechci uvažovat o možnosti, že zodpovědný redaktor veřejno-právní TV je nějakého jiného náboženského vyznání a událost svědčící o životě pravoslavné církve v Evropě prostě zamlčel Čechům úmyslně. Než na takovou zlomyslnost raději budu věřit, že se jedná opět "jen" o hroznou ignoranci České televize.
Administrátor
--- 31. 1. 2008
Z tisku a z televizního přenosu
Pohřeb vladyky Christodula, arcibiskupa athénského a celého Řecka
Zádušní bohoslužby za arcibiskupa Christodula se konaly v katedrálním chrámu řeckého hlavního města dnes dopoledne. Arcibiskup zemřel na rakovinu 28. ledna 2008 ve věku 70 let. Jeho nástupce by měl být zvolen 7. února.
Na bohoslužbu se shromáždilo athénské duchovenstvo, biskupský sbor, řecká vláda včetně prezidenta, premiéra a vůdců politických stran.
Na pohřeb přijeli i představitelé dalších světových pravoslavných církví, patriarchové, metropolitové (zahlédl jsem tam i vladyku Kryštofa za naši církev; pozn. překl.). Bohoslužbu vedl patriarcha konstantinopolský Bartoloměj. Na byzantské nápěvy zpívali klerici řecké a konstantinopolské církve.
Ve svém proslovu označil patriarcha Bartoloměj vladyku Christodula za vynikajícího církevního činitele. Vyzdvihl jeho horlivost a elán v práci pro církev, blízkost mládeži, oddanost řeckému národu, veliký přínos pro společenskou a dobročinnou práci církve - nejenom v Řecku, ale všude, kde trpěli naši pravoslavní bratři: v Srbsku, v Rusku, Libanonu. Řecká církev se účastnila stavby nové školy v Beslanu (po teroristickém útoku r. 2004). Jeho trpělivost při snášení nemoci přirovnal patriarcha k biblickému Jobovi. "Trpělivost, důstojnost a víra tváří v tvář nemoci ukázaly příklad a rozechvěly lidi v celém řeckém světě." Patriarcha také připomenul, že konstantinopolský patriarchát se v řadě otázek s řeckým synodem arcibiskupa Christodula neshodoval. Avšak i přes tyto "srážky" měl, jak patriarcha vyjádřil svou naději, arcibiskup Christodulos "úctu a lásku ke konstantinopolské církvi".
Řecký ministr školství a náboženství ve svém projevu za celou vládu ocenil šíři sociálního působení zesnulého arcibiskupa: "spojil vnitřní obnovu církve s růstem její společenské role. Drogově závislí, běženci, ženy, na nichž bylo spácháno násilí, pracující matky, oběti organizovaného zločinu - to je jen několik příkladů sociálních kategorií, v nichž lidé na sobě pocítili jeho péči". Připomenul i širokou síť dětských školek, lékařských center a útulků, provozovaných řeckou církví. "Arcibiskup byl zastáncem silné a bojující církve. Dokázal přivést církev blíže k prostému člověku a jeho každodenním problémům," pravil představitel řecké vlády.
Tělo vladyky Christodula bylo po celý obřad i při převozu na hřbitov v odkryté rakvi, takže mu všichni mohli naposledy pohlédnout do tváře. Arcibiskup byl v rakvi oblečen do plných slavnostních bohoslužebných rouch, na hlavě měl biskupskou mitru, na prsou zlatý evangeliář a po straně biskupské žezlo.Arcibiskupa pohřbívali se týmiž poctami jako hlavu státu. (V Řecku je státní církev; pozn. překl.)
Po zádušních bohoslužbách v katedrále vynesli duchovní rakev před chrám, kde byla naložena na dělostřeleckou lafetu zapojenou za vojenské vozidlo. Smuteční průvod doprovázela čestná stráž a početná vojenská hlídka. Pohřební průvod kráčel za otevřenou rakví hlavními athénskými ulicemi (kde byl zastaven silniční provoz). V průběhu převozu se se zesnulým loučily desítky tisíc lidí. Byli to nejen Athéňané, ale i Řekové z celé země, kteří na pohřeb přijeli speciálně vypravenými autobusy.
"Museli jsme přijít. Byl to náš Christodulos. Nikdo jemu rovný asi v budoucnosti už nebude," říkala stará žena, která přijela do Athén na pohřeb. "Vrátil mládež do chrámů, a proto jsme zde," uvedl 25ti letý muž. Po stranách ulice stojící lidé zasypávali kolem převáženou rakev arcibiskupa květy růží a tleskali. Zvonily zvony okolních chrámů. Z vršku nad Athénami vypálila armáda čestných 21 ran z děla. Smuteční pochody hrál vojenský orchestr.Na hřbitově sloužil patriarcha Bartoloměj nad tělem zesnulého ještě krátkou panychidu. Mnozí nejbližší spolupracovníci arcibiskupa stojící u rakve hlasitě plakali. Po zpěvu "věčná paměť" na konci panychidy odňali vladykovi Christodulovi biskupské insignie: sejmuli mu mitru, odebrali panagie i archijerejskou berlu atd. Místo toho mu na hlavu vložili jen prostý mnišský klobouk (kamilavku) a do rakve vložili prostý evangeliář. Do země je tedy Christodulos ukládán jako prostý mnich. Poslední políbení zesnulého. Pak tělo pokryli pohřebním plátnem. Přiklopili víko rakve a za zpěvu radostného paschálního hymnu: "Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval," uložili rakev do hrobu.
Po celé cestě se k průvodu přidávali další a další lidé, takže procesí bylo delší než kilometr.
Tolik překlad z tiskové zprávy (maličko doplněný).
Měl jsem možnost sledovat přímý televizní přenos z pohřbu.
Byla to opravdu majestátní událost. Arcibiskup byl v rakvi uložen tak, že téměř poloseděl, takže ho mohl každý naposledy vidět.
Ihned po vynesení rakve z chrámu projevovali věřící úctu k zesnulému způsobem pro nás poněkud nezvyklým - bouřlivými ovacemi.
Pohřební průvod působil skutečně impozantním dojmem. V Athénách byl zastaven provoz. Procesí se ubíralo po prázdné osmiproudé athénské ulici, za rakví kráčelo duchovenstvo a za ním šly tisíce a tisíce lidí. Kamera sledující průvod z nadhledu, neviděla ani na dlouhé rovné silnici konec smutečního zástupu postupujícího po celé šíři silnice. Další lidé čekali po krajích ulice, až bude rakev vezena kolem nich, a házeli na tělo zesnulého květiny. Každou chvíli se rozezněla nová a nová bouře potlesku. Lapidární tisková zpráva: "arcibiskup byl mezi lidmi velice oblíben," dostala při pohledu na projevovanou úctu a lásku toho nedohledného zástupu nečekaný rozměr.
Při sledování této události mě nemohla nenapadnout otázka: Žije v naší vlasti dnes osobnost, která by byla takto milovaná, aby se s ní společnost loučila takovým velkolepým způsobem? Přišly by u nás dnes někomu na pohřeb desetitisíce Čechů?Arcibiskupu Christodulovi - věčná paměť!
Se svatými upokoj, Kriste, duši služebníka svého...
Administrátor
--- 30. 1. 2008
Z tisku - nový japonský chrám a nová španělská hymna
V Tokiu vybudují ruský pravoslavný chrám sv. Alexandra Něvského.
Minulý týden začala jedna japonská stavební firma se stavbou.
Japonská autonomní pravoslavná církev byla založena v r. 1870 ruským misionářem sv. Nikolajem, který přišel do Japonska z rozhodnutí posvátného synodu Ruské pravoslavné církve. Přeložil do japonštiny Písmo svaté, bohoslužebné knihy a postavil v Tokiu chrám Vzkříšení. Dnes jsou zde tři pravoslavné eparchie (diecéze) a jeden monastýr.
Intexfax Religia
----
Nové znění španělské hymny byl zamítnut kvůli slovům "Buď pozdraveno, Španělsko" anebo "Miluj vlast".
Španělský olympijský výbor se distancoval od slov pro národní hymnu. Uvedená slova prý "vzbudila mnoho sporů a nakonec naprosté zamítnutí". Někteří Španělé prý v nich vidí návrat k éře generála Franka.
V současnosti je národní hymna beze slov.
Credo.ru
Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz
Celkem v je v Ambonu již 1443 příspěvků (zde zobrazeno 3 příspěvků, od č. 304 do č. 307)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší
jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 3 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.