Ambon
Administrátor
--- 26. 2. 2007
ještě ke smutné události v Rumunsku
Děkuji otci Davidovi za jeho doplnění.
Snad bych jen poznamenal, že jsem rozhodně nechtěl činit ze zmíněného tragického případu něco, co by mělo být pro Rumunskou pravoslavnou církev typické nebo v Rumunsku běžné. Proto jsem také uvedl, že Rumunská pravoslavná církev onoho kněze po té tragické události suspendovala.
Díky otci Davidovi za podtržení skutečnosti, že posedlost je duchovní nemoc, kterou lze léčit, a tak zbavit nemocného jeho utrpení.
Díky také za podotknutí, že posedlí touží po chrámu. To je důležité uvést. Oni tam sami přicházejí, protože cítí, že modlitba a bohoslužby, je to jediné, co jim může pomoci.
O žádném případu pedofilie v naší církvi nevím, a tak se k závěru příspěvku nemohu vyjádřit.
jer. D. Dudáš
--- 26. 2. 2007
ještě ke smutné události v Rumunsku
Předem se velmi omlouvám otci duchovnímu , ale musím reagovat na některé poznámky ohledně způsobu vymýtání v Rumunské církvi .Vše co o.Jan popsal ohledně této tragédie týkající se usmrcení mladé monašky zřejmě psychicky narušeným duchovním ... bych určitě podepsal .Dále bych se také podepsal pod další poznámky popisující exorcismus jako takový .Oč mi tedy jde ? Jen bych si dovolil některé náležitosti týkající se rumunské církve více osvětlit a pár vlastních slov doplnit.
Tak tedy skutečně jde o mimořádnou záležitost . Rumunské pravoslaví má několik monastýrských center , které se na tuto - zdůrazňuji duchovní nemoc - čím posedlost je a její léčbu ( tak jak o.Jan již popsal )specializují .
Tak tedy žádné vlivy západní církve a to absolutně žádné .Co se týká zmíněných detailů ze západu , nejvíce takto ovlivněnou církví je ruská pravoslavná církev .Římskokatolické praktiky prostě souvisejí s jinou věroukou ohledně posedlosti .Pokud by někdo tvrdil , že Rumunská církev převzala v této věci od západu jeho praktiky , tvrdil by zároveň , že byla přijata i teologie na které tyto praktiky stojí .V Pravoslaví to byla vždy nemoc , takto nemocní lidé jsou normálně do chrámu přivádění .Důležité je také zdůraznit, že po chrámu sami oni vždy touží .
Celou tagickou událost bych přiřadil ke stejné nechutnosti jako je třeba pedofilie apod. I tato se v církvi občas objevuje . Usmrcení člověka při exorcismu sice není tak časté , jako pedofilní chování duchovních , ale je tady .
Nelze z toho vyvozovat myšlenky o podobném chování v celé církvi .
Máme i my v našich eparchiích pražské a olomoucko-brněnské psychicky nerušené kněze , a cožpak jsme tedy všichni blázni ?
Administrátor
--- 26. 2. 2007
K první neděli velkopostní
První neděle Velikého půstu je každoročně zasvěcena "Oslavě Pravoslaví" (nebo "Vítězství Pravoslaví"). Myslí se tím vítězství pravoslavné víry na všemi herezemi (bludy). Tento svátek byl původně oslavou vítězství pravoslavného křesťanství nad herezí ikonoborectví (právě v první neděli Velikého půstu r. 843 byly slavnostním průvodem vneseny ikony zpět do chrámu Boží Moudrosti v Konstantinopoli).
Dnes se čtou z Evangelia slova Ježíše Krista o Nathanaelovi: "Hle, pravý Israelita, v němž není lsti." (Jan 1,47)
Tím se chce vyjádřit, že podstata církve je taková, že nesnese žádnou lest a klam. Proto se Církev sama ze své vlastní podstaty očišťuje od všech klamných lstivých učení - tj. herezí. Tento sebeočistný proces probíhá po celé dvě tisíciletí historie Církve, není řízen žádným člověkem ani žádným pozemským úřadem, ale děje se jaksi samovolně, je vyjádřením života Církve. Dalo by se říci, že je to jedna ze "životních funkcí" živého církevního organismu. Tento proces je důsledkem přebývání Ducha Svatého, který je Duchem Pravdy, v Církvi.
Této neděli se také říká "Neděle anathemy", protože v pravoslavné církvi se po celém světě koná zvláštní obřad, při kterém se usvědčují všelijaké hereze a vyslovuje se nad nimi anathema. Obřad se v plnosti koná v katedrálních chrámech (ve zkrácené podobě se může konat i v chrámech farních). Text přednáší protodiákon, "anathema" říkají (či opakují) přítomní pravoslavní biskupové. (Viz zde, jak se konal obřad anathemy v Rusku, kde mu byl přítomen a nadšeně jej zapsal Karel Havlíček Borovský).
"Anathema" znamená postavit něco (někoho) mimo Církev Kristovu. Ohlašuje se tím bez jakéhokoliv klamu a lsti, že dané učení či názor nemá nic společného s Církví a že Církev se od těch, kdo takovéto názory učí, distancuje a odděluje je od sebe.
Výklad slova anathema - viz náš slovníček.
Nyní zde ocitujeme současný seznam anathem, jak se čte v současnosti v tuto neděli v Moskvě.
Pravoslavná církev dnes, jako každoročně v tuto neděli, oznamuje před celým světem:
"Ty, kteří svůj rozum dali do služeb poslušnosti Božímu zjevení a kteří se pro ně v sebezapření namáhají, velebíme a chválíme. Ty, kteří se protiví pravdě a nekají se z toho před Hospodinem, jenž očekává jejich obrácení a lítost, ale nechtějí následovat svaté Písmo a Tradici prvotní Církve, - takové odlučujeme a vyslovujeme jim: anathema.
Těm, kteří odmítají existenci Boží a tvrdí, že tento svět vznikl sám od sebe a že se v něm všechno děje bez Boží prozřetelnosti a náhodně, - budiž jim anathema.
Těm, kteří říkají, že Bůh není Duch, ale hmota, anebo ho neuznávají za spravedlivého, milosrdného, moudrého, vševědoucího či říkají tomu podobná rouhání, - budiž jim anathema.
Osmělujícím se tvrdit, že Syn Boží není jednobytný s Otcem a není stejné cti jako Otec, a stejně tak i Duch Svatý; těm, kteří nevyznávají, že Otec, Syn i Duch Svatý jsou jeden Bůh, - budiž jim anathema.
Těm, kteří si dovolují říkat, že k našemu spasení a očištění od hříchů není nutný příchod Syna Božího v těle na svět, jeho dobrovolné utrpení, smrt a vzkříšení, - budiž jim anathema.
Těm, kteří neuznávají blahodať vykoupení, jež je hlásána v Evangeliu, jako jediný prostředek k našemu ospravedlnění před Bohem, - budiž jim anathema.
Osmělujícím se říkat, že Přečistá Panna Maria nebyla před porodem, při porodu i po porodu pannou, - budiž jim anathema.
Nevěřícím, že Svatý Duch dal moudrost prorokům a apoštolům, skrze ně nám zvěstoval pravou cestu ke spáse, dosvědčil ji zázraky, že (tentýž Duch Svatý) přebývá v srdcích věrných a pravých křesťanů a uvádí je do všeliké pravdy, - budiž anathema.
Těm, kteří odmítají nesmrtelnost duše, konec světa, budoucí soud a věčnou odplatu za ctnosti na nebesích, ale za hříchy odsouzení, - budiž anathema.
Těm, kteří zavrhují Tajiny (svátosti) svaté Církve Kristovy, - budiž anathema.
Těm, kteří odmítají sněmy svatých otců a jejich tradice, souhlasné s Božím zjevením, zbožně opatrované Pravoslavně-katolickou Církví, - budiž anathema."
Ze současného obřadu neděle Pravoslaví
Přeloženo z webu Moskevského patriarchátu pravoslavie.ru
P.S.
Pro současného člověka za západě je potřeba dodat, že anathema neznamená upalovat na hranici. Je to oddělování pravdy od nepravdy. Má-li být Církev příbytkem pravdy, pak musí dokázat označit, co pravda není. Je to nekončící usvědčování všech lstí a klamů, který se děl už ve starozákonní Církvi, pak jej v mnoha svých kázáních konal Ježíš Kristus (a to nezřídka dosti drsnými slovy, viz např.: "Běda vám..."), anathemu nadále vyslovovali ve své době svatí apoštolé (Galat 1,8-9) a následně i církevní otcové. Bez anathemy by se zatemnila pravda a bez pravdy není možná opravdová láska, jen lež a pokrytectví, nebo mělkost. Životem Církve však nejsou mělké kalné vody, ale slyší Kristovo: "Zajeď na hlubinu."
"Dnes často slýcháváme, že každou vírou je možno správně sloužit Bohu. Jako by pravda či lež byly Bohu stejně milé. Podle naší víry však nemůže žádná jiná víra než pravoslavná přivést člověka k dokonalosti" (z kázání na ruském pravoslavném rozhlasu Radoněž v tento den).
Jsou-li Češi ještě potomky Mistra Jana Husa, který dal vlastní život, aby se pravda nerozmělnila v kalnosti kompromisů, potom by právě neděle anathemy jim měla být někde v hloubi srdce blízká. Myslím, není bez významu, že sv. mučedník biskup Gorazd (veliký pravoslavný misionář, obnovitel české pravoslavné církve u nás, + 1942) obřad anathemy přeložil (obsahoval i zkrácené vyslovení anathemy) a učinil z něj zvláštní bohoslužbu pro památný den 6. července; takže pravoslavní Češi ji za první republiky konali na svátek Mistra Jana Husa. (Ve 2. vydání českého pravoslavného bohoslužebného sborníku z r. 1951 však nástupci biskupa Gorazda i takto zkrácenou anathemu z této bohoslužby vypustili.)
Náboženský magazín České televize byl tuto neděli zasvěcen ekumenismu a míru ve světě. O dosažení dohody, hledání kompromisu či nějakého amorfního slepence všech "duchovních nauk" se toho tam namluvilo mnoho. O hledání pravdy a usvědčení lži tam nebylo nic.
Zdalipak fasáda zdvořilých úsměvů náboženských představitelů či vyhledávání povrchních podobností mezi náboženstvími přinese bloudícímu světu mír? Asi těžko. Trvalý mír jistě není není dosažitelný tak mělkými metodami...
Administrátor
--- 24. 2. 2007
Kalendář Velkého půstu
Aktualizovaný schematický kalendářní přehled letošního Velkého půstu:
Kalendář Velkého půstu (aktualizováno pro rok 2007)
Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz
Celkem v je v Ambonu již 1435 příspěvků (zde zobrazeno 3 příspěvků, od č. 85 do č. 88)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší
jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 3 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.